Cytogenetické vyšetření chromozomové výbavy
Vyšetření karyotypu hodnotí počet a strukturu chromozomů. V reprodukční genetice pomáhá odhalit chromozomové změny, které mohou souviset s neplodností, opakovanými těhotenskými ztrátami nebo rizikem nebalancované chromozomové výbavy u potomků.
Výsledek poskytuje podklady pro genetické poradenství a plánování dalšího reprodukčního postupu. Významný nález může být přítomen i u osoby bez zjevných klinických obtíží.
Karyotypizace umožňuje zachytit chybění nebo nadpočetnost jednotlivých chromozomů. V souvislosti s poruchami plodnosti mohou být významné například odchylky počtu pohlavních chromozomů.
Vyšetření hodnotí také uspořádání chromozomového materiálu. Umožňuje identifikovat například translokace, inverze a větší delece či duplikace v mezích rozlišovací schopnosti metody.
Pro interpretaci je důležité rozlišit, zda je přestavba balancovaná, nebo nebalancovaná, a posoudit její možné klinické a reprodukční důsledky.
Vyšetření karyotypu se uplatňuje při diagnostice poruch plodnosti a posuzování reprodukčních rizik. Indikaci stanovuje lékař podle klinického nálezu, osobní a rodinné anamnézy a předchozích výsledků.
Důvodem k vyšetření může být zejména:
Krev odebíráme do zkumavek s heparinem a kultivujeme ji v termostatu, aby vznikl dostatek dělících se buněk. Dělení zastavíme kolcemidem ve stadiu, kdy je DNA viditelná jako dobře barvitelné chromozomy, které po pruhovacím barvení sestavíme do karyotypu.
Mitózy na podložních sklech vyhledává automatický systém se skenováním skel a kamerou LUCIA, což zkrátilo proces karyotypizace o více než polovinu. Hodnocení počtu a struktury chromozomů zůstává v rukou našich cytogenetiků a probíhá podle mezinárodních pravidel.
Normální karyotyp má 46 chromozomů. Nadpočetný autozom vede k postižení, např. Downův syndrom (trizomie 21). Odchylky počtu pohlavních chromozomů, např. 45,X (Turnerův syndrom) nebo 47,XXY (Klinefelterův syndrom), se často projevují sníženou plodností.
Nejčastějšími strukturními změnami jsou translokace, inverze a delece. Nosič balancované přestavby je zdravý, jeho pohlavní buňky však mohou mít nebalancovanou výbavu. Při nálezu lze navázat preimplantačním testováním PGT-SR, které metodou NGS současně hodnotí i aneuploidie.
Odběr periferní krve
+
Vyšetření se provádí ze vzorku periferní krve. Odběrová zkumavka, množství vzorku a podmínky přepravy se řídí aktuální laboratorní příručkou.
Kultivace a příprava chromozomů
+
Krevní buňky se kultivují a zpracují tak, aby bylo možné hodnotit chromozomy ve vhodné fázi buněčného dělení. Následuje příprava preparátů a jejich barvení.
Cytogenetické hodnocení
+
Při mikroskopické analýze se posuzuje počet chromozomů a jejich struktura. Výsledek obsahuje cytogenetický zápis nálezu a jeho interpretaci v souvislosti s indikací vyšetření.
Co znamená nález balancované přestavby
+
U balancované přestavby je chromozomový materiál přeuspořádán bez zjevného úbytku nebo nadbytku v rozlišení použité metody. Nosič proto může být bez klinických projevů.
Při tvorbě pohlavních buněk však může vzniknout nebalancovaná chromozomová výbava. Ta může souviset s poruchou vývoje embrya, těhotenskou ztrátou nebo onemocněním potomka.
Reprodukční riziko se hodnotí individuálně podle typu přestavby, zapojených chromozomů a rodinné anamnézy. Samotné označení „balancovaná přestavba“ proto nestačí k určení dalšího postupu.
Jak může výsledek ovlivnit reprodukční plánování
+
Při významném nálezu navazuje konzultace klinického genetika. Jejím cílem je vysvětlit charakter změny, její možný dopad na plodnost a rizika pro potomky.
U nosičů strukturních chromozomových přestaveb lze podle konkrétní situace posoudit možnosti preimplantačního genetického testování strukturních chromozomových změn (PGT-SR) nebo prenatální diagnostiky.
Pro přípravu PGT-SR je důležitá původní laboratorní zpráva s přesným popisem přestavby. Proveditelnost vyšetření se posuzuje před zahájením příslušného postupu v rámci IVF léčby.
Více o PGT-SR →
Jaké jsou limity vyšetření
+
Karyotypizace hodnotí chromozomy v mezích své rozlišovací schopnosti. Nezachytí všechny drobné delece a duplikace ani varianty v jednotlivých genech způsobující monogenní onemocnění.
Možnost zachycení mozaicismu závisí mimo jiné na jeho zastoupení, vyšetřované tkáni a počtu hodnocených buněk.
Normální karyotyp proto nevylučuje genetickou příčinu reprodukčních obtíží. Podle klinické otázky může být vhodné doplnit molekulárněgenetické nebo jiné cílené vyšetření.
Potřebujete posoudit indikaci, návaznost na předchozí nález nebo požadavky na odběr? Obraťte se na nás. Probereme s vámi vhodný postup i potřebné podklady.
Další vyšetření
PGT-SR